mangui a jeho svět

Cesta

Festival začínal již v pátek odpoledne, ale mě tam nikterak nic nelákalo a ke všemu pršelo, tak jsem se rozhodl jet až v sobotu ráno. Čekal jsem po zkušenostech z loňských let, kdy se mezi 12-15 hodinou tvoří před areálem velké fronty, pojede spousta lidí, také brzo. Nejela!!! Na hradeckém autobusovém nádraží postávalo jen několik lidí a tak nebyl problém se do autobusu vecpat.

Jelikož jsem měl letos poprvé V.I.P. lístek, tak jsem zamířil jako první na Akreditaci, kde jsem dostal tmavě hnedý pásek, který mě opravňoval ke vstupu do backstage.

Jsem na místě

Jelikož zde již byly lidi se kterými jsem se měl setkat, tak volám Jindrovi kde jsou. Bohužel to nebere a tak se rozhlížím a pomalu chci vybalit stan ve V.I.P. kempu, ale hned mi píše Jindra (cca dvěminuty po tom co mu volám), že se jde do hospody, a tak čekám abych všechny pozdravil a poté teprve vybalil stan.

V kempu to vypadalo zajímavě. První věcí, která mě překvapila bylo, že do kempu můžou auta a tak si můžu klidně rozbalit hned vedle něj stan. Bohužel žádné auto nemám a tak pouze vybaluju a stavím stan. Jde to celkem rychle a tak již za pár minut stan stojí a já můžu vyrazit do nedaleké hospody.

V hospodě už sedí grupa Kolín/Velim + Soňa, která ale přesně nevím odkud je. Začínají první debaty o tom kdo kam a kdy půjde a kdo a kam kdy zásadně nepůjde. Dostane se i na řeč o mé vstupence a samozřejmě dostanu potáhnout si z placatice rumu.

Visací zámek

První kapelou, kterou sem navštívil byl legendární Visací zámek. Lidí ve stanu bylo celkem dost, ale sámotné jejich vystoupení se mi nikterak nezamlouvalo. Dobré bylo, jak po písni Známka punku začala dobrá polovina lidí odcházet ze stanu a když začali hrát hned poté legendární Traktor, tak se začali hned vracet. Většinu lidí zajímali pouze dvě písničky.

Chico

Následoval přesun na polské Nu-metalisty Chico. Většina lidí od nás (všichni) šli na Xindla-X a musím říci, že jsem si s tou myšlenkou také pohrával, ale pokračoval jsem ve svém duchu vidět co nejvíce zahraničních kapel, které mají alespoň nějakou úroveň. Chico jí určitě měli. Nepřišli s ničím originálním, ale jejich set byl výborný a když jsem měl v plánu odejít po půlce a jít na toho Xindla, tak jsem zůstal a vychutnával si ostré kytarové rify. Asi největší letošní překvapení.

Backstage pauza

Po Chico sem šel najít ostatní na Kiss Delta stage, ale bylo tam takovejch lidí, že jsem nechápal. Jindru ani nikoho jinýho od nás jsem nenašel, ale zato jsem našel Petra od nás z vejšky a tak jsme prohodili pár slov, kdy mi skoro celou dobu koukal na ruku a teprve pak se zeptal jak to, že mám na ruce to co mám. Jdu si pomalu prohlédnout backstage, když v tom najdu Jindru se Soňou a dohadujeme se, že pak půjdeme na UDG. Pokračuji do backstage a jdu na V.I.P. bar, kde dávám pivko a chvilku si sedám. Poté procházím celou cestu kolem České spořitelny až dozádu ke Cool a Filter stage, načež potkám lemtat pivo kytaristu ze Static-X. V tu chvíli sem si však nebyl jistej jestli je to on, to jsem zjistil až doma podle fotek.

UDG

Na UDG dorážím trochu déle a tak zase nevím kde všichni jsou. Nikdy jsem nebyl nějakým zastáncem či obdivovatelem pop/rocku, ale nevím proč, ale UDG mě strašně baví a tak jejich setu není nic moc co vytknout.

Backstage pauza

Opět následuje menší pauzička, a tak znovu razím do backstage na bar. Naštěstí si všímám, že se dá projít hned vedle Kiss Stage a tak to nemusím celý obcházet. Parádička!!! Dávám jedno pivko a mířím na Plexis.

Plexis

Plexis je taková moje srdcovka, takže jsem očekával dobrý koncert. Ten naštěstí přišel. Kdo však nepřišel byly lidi. Nebyl to sice takovej provar jako na Deafeter (o tom až poslední den), ale na jednu z legend našeho punku docela málo. Písně klasiky + tři nové z připravované desky, která vyjde tuším po devět let starém albu Už mi to kroutí nohy. Fakt sem si je parádně užil

Hadouken!

Opět zajdu na pivko a potkávám Terezku od které se dovídám, že Michal se ožral (patrně) a zlomil si kotník .U Kiss Stage potkávám Jindru se Soňou. Poslechnu si dvě písně Imodia a jdeme společně na Hadouken!. Cestou se k nám ještě odněkud vyloupli Flaxa se Žanetou. Hadoukeni již měli velice slušný počet posluchačů a tak stojíme na vyvýšenině. Kluci a jedna holka hrají moc dobře a to u moc elektronickejch věcí neříkám ještě k tomu když jsou spojený s rapem. Jindra a spol jdou na Cocoty a já potkávám ještě na Hadoukenech Alenu.

Static-X

Po Hadoukenech přichází metalová smršť ve stanu a to v podobě Evil diskantů Static-X. Potkávám Zdeňka s Martinou a tak zabírám zhruba patnáctou řadu a čekám na příchod takového toho divně učesaného týpka. Hned s prvnímy tóny bylo jasné, že tohle nebude pro slabé povahy. Jejich setík byl skutečně výborný a ačkoliv jsem neslyšel moc metalových koncíků a ani je nikterak extra nevyhledávám, tak to bylo skutečně výborné. Jedinou vadou bylo, že Tara (manželka zpěváka) nepředváděla žádné své tanečky, které jsem viděl na videích z Novarocku.

Artic Monkeys

Po Static-X jsem se rozhodl kouknout ze zvědavosti na hlavní hvězdu celého RFP a to na „Polární opičky“. Tuto kapelu skutečně extra nemusim a pořádně od nich znám pouze jednu písničku, ale náhoda tomu chtěla (stejně jako loni s Kaiser Chiefs), že jí zahráli zrovna když jsem přišel. Počkal jsem pak ještě na jednu a odešel. Prý tam bylo hodně zvědavců jako já, který šli na ně jen proto, že byli největším písmem na plakátu. Ale já na rozdíl od nich věděl co mě asi tak čeká.

Konec

První den jsem chtěl zakončit na Xavim, ale nevím jestli jsem měl blbě nastavený hodinky, ale to zvučení bylo nekonečný až mě to přestalo bavit a odešel jsem na Skyline. Ty mě bohužel taky tak nějak nechytli a tak jsem si došel ještě na pivko a šel hrnět.